1. |
Příčetnost
02:28
|
|||
Tenhleten svět je kompletně v prdeli
Žijeme s hodnotou much, ale pocitem bohů
Jakoby všichni příčetní někam zmizeli
jako myši a potkani z hořícího stohu
A s nimi
Příčetnost
Tenhle svět je v brutální přesile,
bílý límečky a hnědý košile
Tenhleten svět je v brutální přesile
A útočí každý den víc rychle a zběsile
A pomalu se ztrácí
Příčetnost
SANITY
This world is completely fucked
We live like flies, but feel like Gods
It’s as if all the sane people have disappeared
Like mice and rats fleeing a burning haystack
And with them
Sanity
This world is brutally dominated
By white collars and brown shirts
This world is brutally dominated
Attacking faster and harder every day
And slowly losing
Sanity
|
||||
2. |
||||
Už jsem povolil všechny prsty,
ale stejně to šlo až do masa
Špinavý ostrý nehty,
alespoň něco, když ne lokty
Sám sebe hladím ve vlasech,
bolí to už trochu méně
Krev pomalu zasychá,
ale pode mnou země
Je mokrá a houpe se
Je mokrá a houpe se
jako paluba neklidné lodi
Na nejhorší možný adrese,
v mojí hlavě, se bolest rodí
Přijde a neptá se,
nezaklepe, nezazvoní
Přijde a neptá se,
vstoupí bez vyzvání
Přibíjí mě k podlaze, ke dveřím, ke stromům
Nehybnost, nesíla, pochybnost a žádná posila
Není nikde v dohledu
Nikde na obzoru!
A tak zase nechci nic slyšet
a tak zase nechci nic říkat
Chci jenom povolit prsty
a beze strachu dýchat
UNFORCED
I have released my grip
But it still went to the bone
Dirty sharp nails
If not big elbows, at least something
I run my fingers through my hair
It hurts a bit less
The blood dries slowly
But the ground under me
Is wet, and sways
Is wet, and sways
Like the deck of a ship on rough seas
At the worst possible address
In my head, pain is born
Arrives uninvited
Doesn’t knock, doesn’t ring the bell
Comes without asking questions,
Enters without permission
Nails me to the ground, to the door, to the trees
Immobile, unforced, doubtful and with no support
Nowhere in sight
Nowhere on the horizon
So again, I don’t want to hear anything
Again, I don’t want to say anything
I just want to release my grip
And breathe without fear
|
||||
3. |
Bylo nebylo
02:28
|
|||
Omotat nohu ostnatým drátem a v rukavicích zatahat
A pak jen plivat, plivat, plivat, plivat a plivat
V ohnutém prostoru vytvořit smyčku a naplnit ji nejistotou -
"Co se stane, když se pohnu? Co se stane, když se pochčiju?"
Rozbruska vybrušuje dvě eska do holení kosti. Ale daleko je do radosti
Kolem však nejsou žádné ploty, takže netřeba sténat. Chybí i karanténa
Ne však lepící páska
Moči v kalhotách přibylo
Led pomalu praská
Bylo či nebylo?
ONCE UPON A TIME
Bind the leg with barbed wire, and tighten it with gloves on
Then just spit, spit, spit, spit and spit.
In a curved space make a noose, and fill it with uncertainty.
“What happens if I move? What happens if I piss myself?”
The grinder grinds the letter ‘s’ twice into the shinbone. And happiness is far, far away.
There are no fences around though, so there’s no need to moan. No quarantine here either.
There is duct tape though.
And more pissed trousers
The ice slowly cracks
Once upon a time
|
||||
4. |
Igelitka
02:53
|
|||
Všichni se občas musí nadechnout,
ale zalapat po dechu je čím dál těžší
Každý den se někdo zamyslí,
jak hubený krky udržet v kleštích
Zkažený maso, křečový žíly,
sražená krev, co putuje do mozku
Prsty můžou být modrý i od borůvek,
ale tyhle nachoví kousek po kousku
Pevná igelitka, ocelový lanko,
surová ruka nebo napuštěný umyvadlo
Hlínu lze zajíst pískem
Soused i bůh svůj zrak odvrací
a pánové s pevným stiskem
velmi nechtějí přijít o práci
PLASTIC BAG
Everyone needs to catch their breath sometimes
But catching it is becoming more and more difficult.
Everyday there’s someone who ponders
How to keep the scrawny necks in the pliers
Rotting flesh, varicose veins
Clotted blood that wanders to the brain
Fingers can be stained blue even from blueberries
But these are turning purple bit by bit
A durable plastic bag, steel wire
Rough hands or a sink full of water
Soil can be eaten with sand
Neighbours and God both look away
And gentlemen with firm grips
Really don’t want to lose their jobs.
|
||||
5. |
||||
Vítr si pohrává se zralými klasy
uprostřed polí, které nemají meze
Nikdo nemluví nahlas o naději,
jen o tom, co ani smrt nerozdělí
Jsme unaveni sluncem
I tichem před bouří
To ticho se občas zdá nekonečné
jako zlatavé lány a rovné cesty
Ani podrážky vojenských bot
v měkké hlíně nebudou slyšet
Jsme unaveni sluncem
I tichem před bouří
Svítá a není kam spěchat
Před sluncem se není kam schovat
Svítá a není kam spěchat
Před otcem se není kam schovat
Zbytky vlasů se potí
Pod čepicí z pevné látky
S otcem na věčné časy
Ve stínu kulky či oprátky
TIRED FROM THE SUN
Wind plays with the mature crops
In the middle of endless fields
No one speaks aloud about hope
Just about what not even death will end
We are tired from the sun
And from the calm before the storm
That calm seems sometimes never-ending,
Like golden fields and straight paths
The soles of army boots
Will not be heard in the soft soil
We are tired from the sun
And from the calm before the storm
Dawn is nigh so no need to hurry
It is impossible to hide from the sun
Dawn is nigh so no need to hurry
It is impossible to hide from the father
What hair remains sweats
Underneath a solid cloth cap
With father for eternity
In the shadow of a bullet or a noose.
|
I AM PENTAGON Prague, Czechia
I AM PENTAGON demo (2015) D.I.Y.
Zdi nemluví 12" (2016)
Damage Done
Records
265 12" (2018)
Pushteek
Příčetnost 12"/MC
(2021)
Pushteek
... more
Streaming and Download help
If you like I AM PENTAGON, you may also like:
Bandcamp Daily your guide to the world of Bandcamp